Koncem prosince jsem uspořádal takový malý pokec o MMORPG, kde se sešlo pár lidí z naší NWN komunity a přátelsky pokecalo o dnešní MMORPG scéně. Jelikož jsem nikdy žádné MMORPG nehrál (snad krom UO), tak jsem jen dával otázky a pozoroval tok diskuse. V tomto článku jsem zneužil záznam z tohoto IRC chatu a vybral z něj jen to co se mi hodilo do této úvahy. Navíc některé věci jsem tak trochu nenápadně překroutil tak, aby vyzněli tak jak já chci. Pokud vás něco v tomto článku rozzlobí, tak se prosím nevztekejte, jelikož nejde o život, je to jen hra! (nebo ne?)

Každá správná úvaha musí začít nějakou vykutálenou otázkou. Něco co vyvolá ve vaši hlavě nějakou řetězovou reakci něčeho z čeho se vyklube nějaká zajímavá myšlenka. Otázka je, kde tu opravdu vykutálenou otázku najít? To je problém co? No… co třeba změnit prostředí? Třeba to pak půjde lépe. Nevím vůbec, kde teď tento článek čtete, ale pokud to půjde zkuste si představit, že jste někde jinde a někdo jiný. Nejste člověk ani živá bytost, jste shlukem bitů uvnitř obrovského imaginárního světa, jste vaší oblíbenou postavou ve vaší oblíbené MMORPG hře. Co právě cítíte a co si myslíte o hráči, který si s vámi právě hraje? No a když to teď trochu obrátíme… Co si vaše postava o vás myslí? Má vás ráda? Těší se na vás po dobu co si sní nehrajete? Je šťastná když se připojíte do hry? Dám vám chvilku, aby jste si na těmito všetečnými otázkami zapřemýšleli a zatím tu vytáhnu nějaké pěkné hlášky z chatu, které mě tak nějak zaujaly (v závorkách jsou moje velmi hloupé a suché komentáře).

Kolečko byl velmi aktivní a vymyslelo první otázku:

Kolečko: Bylo dřív vejce nebo vafliik? (NO… pozor otázky tu dávám já!)
Vafliik: Správná odpověď je vafliik s vejcema. (Aha takhle to tedy bylo!…hmm…)

Zkusil jsem se zeptat na dnešního krále všech MMORPG her WoW:

Jindragon: Jaký je váš vztah k nejúspěšnějšímu MMORPG na světě?
Kallar: WoW by mohlo být dobrý, ale už mi není 13, takže nelíbí. (Copak dělal Kallar, když mu bylo třináct?)
Licrydis: Ja o WoW nic neviem 🙂 (Kecá, nevěřím ji.)
DuchanT: Mno, grafika není moc náročná a spustí to skoro každý. Ale svět je moc malý.
Enkidu: WoW jsem nehrál, odrazuje mě hranatá mango-waltdisneyovský grafika.
Vafliik: Hrál. Je to snadno pochopitelný, snadno si to osvojíte, snadno získáte pocit, že jste king. To k tomu táhne davy. Nikterak to neodsuzuji, mě to docela bavilo. Baví? 🙂 (Vafliika baví všechno, je nějak moc podezřele pozitivní, hmm.)
DuchanT: Pokud hráč bez datadáče potřebuje nějakou lepší výbavu, vběhne do těžkého dungu a modlí se, aby něco padlo. Až bude datadisk, stačí zaběhnout do nových lokací a ono něco padne z lehkých příšer, co si o tom myslet? Ulehčení pro americké rozmazlené děti. (Už jste někdy potkali nějaké rozmazlené americké dítě, kolik je za něj XP?)
Vafliik: Pro americké rozmazlené děti tu MMORPG jsou 🙂
Jindragon: Myslíte si opravdu že WoWko hrají jen americke děti?
Zpirit30: Ne ještě americkej ministr obrany. (Jejda to bude asi boos, jaký má loot?)
DuchanT: Ne, ale ulehčuje se to, protože amíci chtějí hrát hry a moc u toho nenapínat mozek. (Jak se napíná mozek? Je k tomu třeba nějaký speciální nástroj?)
Kallar: Co se týká mě, tak se mi nelíbí WoW po grafické stránce, co se týká hratelnosti, může to být celkem zábava, ale na tenhle typ hry si můžu najít spoustu free her a nemusím za ně platit, co se týká úspěšnosti, je to podle mě větší měrou diky reklamě. Hlavně mi na těchto hrách vadí to, že chybí úplně sociální zázemí. a hra pro samotáře.
Vafliik: Ad grafika… nelíbila se mi na screenech, v pohybu je to něco jinýho… třeba proletět se na gryfovi a tak to je fakt nářez. Všechno je navíc takové živější. Proti WoWku je EQ2 hrozně holé, WoW mi sednul mnohem víc. Byl jsem sám překvapený.
DuchanT: Čim?
Vafliik: Že se mi nakonec v důsledku ta grafika líbila víc než v EQ. Je to prostě subjektivní pocit. Navíc třeba v EQ sem musel furt stahovat detaily třeba při raidu a to je pak hnus. WoW běželo furt stejně. A furt stejně hezky :).
DuchanT: Za WoW stojí marketing, jak to již bylo zmíněno – a též to, že hra Warcraft je tak trochu legenda. Teď mne když tak opravte, ale ze začátku nebylo žádné dobré MMORPG a tak se hrálo WoW. Ale zkusím se vyjádřit ke hře: grafika – taková pohádková. Není moc náročná na počítač a může to hrát každý. Jen stačí zajít do města a starší počítače vůbec nestíhají a musí se nastavit na minimum. Let na gryfovi je hezká věc, ale i v EQII. Každý, ať si srovná sám.

No vida, hra která má takový obrovský komerční úspěch, přesto je pro některé hráče z našeho chatu nestravitelná. Je to tou hranatou mango-waltdisneyovskou grafikou, nebo tím že jí hrají rozmazlené americké děti a americký ministr obrany? A teď mě napadla taková odchylná myšlenka, co když jsme všichni zakuklené třináctileté americké děti v děloze amerického ministra obrany? A vůbec přestaňte si hrát vy jedni dospěláci a běžte dělat ty rozmazlené děti, ať si máme s kým hrát WoWko!

Onu to tlachání o ničem na chatu dále pokračovalo, prokecala se první hodina a já jsem položil další zásadní otázku:

Jindragon: Další na řadě je Lineage II, proč tuto hru podle vás hraje tolik lidí? Je to jen tím že je free?
Vafliik: Jo, to je pravda. Ale asi má nejvíc rozšířených free serveru. A v hodně lidech tkví představa, ze L2 je free. Třeba v Jindrovi 🙂 (Nedělá si tady někdo z moderátora legraci?)
Jindragon: Co se vám na L2 nejvíce líbí?
Licrydis: Postavičky a ich oblečky, systém klanov
Enkidu: L2 má pro mě velmi příjemnou grafiku, jednoduché ovládání, pohodlné. Pokud pominu nějaké ty manga úlety, tak i bestie jsou pěkné nakreslené a vymyšlené. Prostě se v L2 člověk nenudí (netvrdím, že v jiné hře ano, jinou hru pořádně neznám).
Kallar: Manga grafika mi vyhovuje, navíc to odpovídá typu hry.
Vafliik: Pro mě zase byla grafika první co mě odradilo. Teda přesněji opak než u WoW. Nad screenama jsem slintal, ale když se ta moje elfka rozpohybovala, tak to už se mi tak nelíbilo :). Hrál jsem za elfku a přišlo mi, že sežrala pravítko 🙂 Vždycky se postavila do takového divného pozoru, asi aby ji bylo vidět lépe pod tu minisukýnku…nevím, nesedlo mi to.
Kallar: Jedna z věcí co mi vadila, že když jsem si vzal zloděje, tak ten jeho pohyb, příšernost. radši jsem hrál orkáče.
Zpirit30: Grafika je pěkná, prostředí je normální ale ty brnění, ty grafici měli fakt talent, akorát je tam pár blbů co to kazí mangou. Systém povolání mě moc nepřekvapuje je to normální korejský styl postupného přechodu na další a další povolání. Ale dobrý je taky buildování, L2 totiž žádný nemá. Třeba ve WoW hraješ pul roku a pak zjistíš, že máš podělanou postavu to v L2 vůbec neexistuje.

V této chvíli začala prudká výměna názoru, mezi licrydis a Zpirit30 ohledně nějakých “botov“ a jelikož jsem byl úplně out a vůbec jsem nerozuměl jejich odborné debatě, opatrně jsem se zeptal:

Jindragon: Co to jsou ti „boti“?
Enkidu: Boti nejspíš budou programy, které simulují akce hráče. tedy levelují za něj, když on je třeba AFK. (No to je bomba, komp si hraje za mě! To mi ušetří spoustu času!)
Licrydis: Prostě v kocke – ti boti sa banuju, a keď su iba v počiatočných dědinách, tak možeme být happy. Boti su postavičky založené iba za učelom abi sami behali bez asistencie hraca, zbierali material a peniaze. (pozor na slovo kocke, není to ono domácí zvířátko)

Musel jsem nenápadně obrátit list, aby se to na tom chatu vzájemně nepokousalo:

Jindragon: Dedulo líbí se ti ženský na L2?
Dedula: Jako lidský? No, že by se mi nějaká vyloženě líbila… spíš to vezmu z opačného konce, nejhorší elfice, což je vlastně logický, pak dlouho nic, lidi, a nejhezčí asi trpošice ty jediný vypadají tak nějak hezky. Jinak já prostě nechápu ty animace pohybu, nerozumím tomu, že se sešli nějaký páni programátoři a řekli si, tak dneska budeme dělat animace pohybu postav, no a udělá je tak, že běhají hlavou napřed. ….jo, ta orčice je pěkná. (Poslední poznámka byla reakce na EnKido, který komentoval kolemjdoucí baby)

Dedula se trochu zasnil a vyslovil na hlas svá přání:
Dedula: Já bych rád nějaký MMORPG, kde bych si mohl povídat s ostatníma. (…tím myslí sám se sebou)
Dedula: Nejvíce mě asi stejně baví hrát na IC foru… Tuhle sem psal nějaký icko a nasmál jsem se u toho jak už dlouho ne.
Vafliik: No to je maximum perverzum podle mě. (uhodil hlavičkou na kladívko, nebo jak je to?)
Vafliik: Hele, takže ty nechceš MMORPG, kde si můžeš povídat s lidmi… ale sám se sebou 🙂
Dedula: V podstatě asi chci aby mě poslouchali :). No i když… třeba na forum cechu zlodějů chodilo minimálně lidí a taky mě to bavilo tam psát.

Tak nám utekla další hodinka a řeč se stočila k EQ2 a já jsem zas vytáhnul ze svého kouzelného baťohu další kouzelnou otázku:

Jindragon: Jak je to na EQ2 s grafikou? Líbí nebo nelíbí?
Vafliik: S počátečního nadšení jsem přešel do stavu… moc nelíbí.
Kallar: Grafika EQ2 je bez diskusí, bohužel to je jediný co v téhle hře zbylo.

Tady se diskuse nějak zasekla na drbání Krtka a někteří se snažili nenápadně stočit řeč na NWN2. Jelikož jsem pomalu začínal usínat, tak jsem to kecání nasměroval na další známou MMORPG pařbu.

Jindragon: V čem je Eve lepší než EQ2?
Vafliik:1. Jsem šel hrát EVE páč to není fantasy 🙂 Už jsem nějak přejedený. Jsem prostě rád za jakoukoliv alternativu. Prostě je teď milion MMORPG kde se nalogujete, čumíte na záda svého bijce s mečem (kouzelníka s holí…) jdete do low lvl lokace, mlátíte brouky/housenky/gobliny cokoliv… (Tady Vafliik asi chtěl ještě něco dodat, všimněte si těch prvních dvou znaků na začátku jeho příspěvku, ale pak mu do toho začali všichni kecat a on asi zapomněl na to co nám chtěl ještě důležitého sdělit. Což je asi největší katastrofa v dějinách lidstva hned po té co Prostenik Vogon Jelc z Galaktického úřadu pro plánování hyperprostorové dopravy, provedl demolici planety Země, z důvodu vybudování nové hyperprostorové expresní dálnice.)
Sallow: EVE se nedá s ničím jiným srovnat, klidně ho můžete hrát několik let jen s jednou postavou a pořád máte nějakou motivaci, nějaké cíle, prostě takové nekonečné MMO 😉 a bez expení ;). Hlavně asi jiný zážitek z hraní. EQ2 je pořád klasický fantasy MMORPG, kdežto EVE ne.

V této chvíli se mezi diskutující vkrádala únava a nuda, chtělo to trochu napnout mozky a tak jsem dal na stůl napínací otázky:

Jindragon: Nepřipadají vám ale všechny ty MMORPG tak trochu stejný?
Vafliik: Jo, kromě EVE a Second life.
Licrydis: Ved preto nehram vsetky ale iba jednu.
Radeon: Pravda, všechno to funguje na principu že každý člověk chce být nejlepší.
Kallar: Co chceš vymyslet jiného? (Hehe, to byl chyták, chtěl mě napnout mozek, ale já jsem mu na to neskočil!)
Jindragon: A co RP hra v MMORPG je tam?
Licrydis: RP v L2 moc nestretnes, ale keby si sa veeeeeelmi snazil, nieco by sa dalo. Boli na free aj rp klany, ale vsetci sa im smiali 🙂
Jindragon: Proč se jim smáli?
Licrydis: Pac z toho rp nic nemas, a svojou lamanou anglictinou vela ludi kralovsky nepobavis. Mam dojem za ne naozaj kvalitne rp musi byt mala, preferabli jazykovo kompatibilna komunita.
Radeon: Kallar si to bude pamatovat, my jsme měli jednu dobu na E2 RP klan.
Kallar: Jasně že jo, ale každou hru dělají hráči. ovšem některé hry se hrají RP hůř a některé lépe. Pokud chcete RP, hrajte UO.
Zpirit30: Proč UO? Proč ne NWN?
Radeon: Za RP nemusíte chodit daleko, NWN je na to výborný.
Licrydis: Bo NWN nie je MMORP?
Kallar: Protože NWN není MMORPG, ale multiplayer, žádná jiná hra ti nenabídne tolik možností a volnost jako UO. U NWN je to trošku něco jiného. je to hra spíše malé komunity lidí, kteří se většinou mezi sebou znají. to se pak hraje úplně jinak

Tady začal dělat Vafliik do Licrydis, což se nelíbilo Dedulovi a málem z toho byl souboj. Ještě, že jsem tak dobrý moderátor a hrozící pohromu jsem brilantně diplomaticky odvrátil:

Jindragon: Jak řiká Licrydis, není to tak že RP se větším počtem lidí vytrácí?
Radeon: Vem si že budeš hrát RP svoji postavu, ale každý den potkávat jiné lidi… tak tvoje snaha přijde vniveč, protože místo toho, aby se postupně odkrýval její charakter tak o tom budeš mít přehled jen ty.
Vafliik: Prostě na MMORPG RP hrát nejde. Přicházíš do styku z moc lidmi. Některý prostě vůbec nevědí o co jde a není v lidských silách každého přesvědčovat, že hraješ RP, nota bene ne RP způsobem :).
Licrydis: JJ, masovky RP moc nesvedcia.
Vafliik: Ne moc ale vůbec :).
Kallar: To není zase úplně pravda. třeba na UO hraje RP dost lidí a pokud někdo nechce hrát nikdo ho k tomu nenutí a on bere ostatní RP hráče tak, že je to baví.

Desátá hodina v noci a diskuse se konečně dobelhala do zajímavých míst:

Jindragon: Je možné že v budoucnu lidi vypnou telku, přijdou domů z práce a napojí se do imaginárního světa?
Dedula: To je jistota.
Licrydis: No já mám puštěné oboje naraz 🙂 (No to je typické, ženský mozek zvládne pracovat v multitaskingu, tedy dokáže zpracovávat více procesů najednou. V tomto je mužský mozek technologicky velmi zaostalý a zvládá jen jeden proces v daném čase.Takže teoreticky ženy by mohli žít několik imaginárních životů najednou. To je co?)
Koso: Vy to tak nerobíte už teď? 😀
Radeon: Některý věci lidi prostě nechtěj. Myslím to napojení na smysly. Pokud by většina chtěla mít na sobě ty helmy a rukavice, tak už je dneska všichni máme :).
Dedula: No já si myslím že helmy a rukavice není to co lidi chtěj. To je asi jako by ti někdo předčítal knížku, to si taky přeci radši přečteš sám, ne? (Tady je Dedula vedle jak ta jedle, znám spousty lidí, kteří číst umí, ale nikdy žádnou knížku nepřečetli! Hrůza ne?)
Licrydis: Skus sa mrknut na projekt daedalus :), je to velmi zaujimavy vyskum sociologie mmorpg

V této chvilce se naše diskuse točila kolem toho zda se připojit do Matrixu, nebo ne? Dedula a Radeon byli jasně proti, za to Zpirit30 by se možná i připojil. A pak Radeon přichází se zajímavou otázkou:

Radeon: Navíc mě teď napadá… pokud budu v nějaké umělé realitě, jak to bude s bolestí? Pokud bolest vyřadí, tak to už nebude ta realita a když ne tak to nikdo nebude hrát. Myslím že na válečníky a pod v RPG si hrajeme, protože nám něco podobného v životě chybí… a takhle si z toho vezmeme jen to zajímavé. Už se člověk nezabývá tím že každá rána co dostane musí pěkně bolet.
Jindragon: No ale někteří lidi touží po skutečném dobrodružství. Například extrémní sporty, jsou dnes velmi módní a ty si myslím někdy hodně bolí.
Radeon: Ale já nemluvím o téhle bolesti, ale o tom že se do tebe v té hře zabodne šíp… jak se to bude řešit? Napíše ti to Game Over, nebo si to umírání hezky prožiješ až do konce? 🙂
Zpirit30: Zlomím ho, vyndám, umřu a půjdu hrát znova:), myslím že až umřeš pársetkrát nebudeš to brat jako podstatný.
Radeon: To záleží jak to bude fungovat, jestli tam ta bolest bude stejná jako v realitě, tak to asi budeš brát jako podstatný.
Jindragon: No smrt se asi nasimulovat nedá 😉
Radeon: Kdyby lidi chtěli tyhle nepříjemný pocity zažívat tak zůstanou v realitě a organizují LARPy s opravdovýma zbraněmi 🙂 jde o to že my si hrajeme na vojáky a válečníky s tím, že se vyhneme tomu nepříjemnému.
Zpirit30: Myslím že budeš mít na výběr hodně různých druhů her. Pro sraby jako ty tam bude nějaký bez bolesti a pro nás chlapy i normální. (Teda, teda Zpirit je chlap! To jsou věci, že?)
VafAFK: Je to všechno imho o velmi snadným (ale falešným) uspokojování lidských potřeb… jako myslím MMORPG. Stačí se kouknout na Maaslowovu pyramidu, je to přesně o tom. Pravil psycholog teoretik 🙂 (Prozradím vám identitu tohoto tajemného diskutéra, VafAFK = Vafliik ve stínu. Pozor na zloděje, nejhorší jsou kritické zásahy z útoku ze stínu!)
Jindragon: Nakonec by ta hra mohla končit smrtí stejně jako gladiátorské hry v starověkém Římě 😉
Zpirit30: To by asi neprošlo, bys někoho zabil ve hře a v realu by tě zavřeli.

Diskuse pokračovala dále, až do půlnoci, ale ta už vůbec není pro tuto úvahu zajímavá. Na začátku tohoto článku jsem vás požádal, aby jste se v cítili do své herní postavy. Jak se vám to povedlo, jde to vůbec? Pokud opravdu jednou budeme v imaginárním životě prožívat vše z reálného života, tedy bolest a smrt, jaký vliv to bude mít na naše reálné životy? Poslední příspěvek od Zpirita, popřel existenci skutečné smrti ve hrách. Námitka je logická, hráč který by zabil jiného hráče, by porušil zákon. Ale otázka je, jestli lidi zastaví nějaký zákon, před tím aby uspokojili jak píše VafAFK svojí potřebu? Nevěřím tomu že existuje nějaká hranice, kterou by člověk nedokázal v budoucnu překročit.